Hra obránce HHH Převzato od pana Františka Drbohlava
KAPITOLA 2. OBRÁNCE:
1. Obránce je hráč v poli, jehož hlavním úkolem je bránit útočníkům soupeře aby zakončily svou akci brankou.
2. Obránce hraje v prvé řadě tělem a pak teprve holí: Vycházíme z toho, že je to hráč, který hraje pod neustálým tlakem a na zpracování kotouče nemá dostatek prostoru ani času. Je to dané tím, že většinu hry zpracovává kotouče v jízdě vzad a musí je včas dostat z obranného pásma. Za všech situací dbejme na to, aby na ledě byly vždy dva obránci a to i v oslabení!
3. Hlavní zásady součinnosti obou obránců:
- Při zajetí útočníka soupeře do naší obranné třetiny, vždy obránce , na jehož polovině k průniku dojde, brání hráče a kotouč ponechá projet, druhý obránce si pro něj okamžitě jede a rozehrává na najíždějícího útočníka s obrannými úkoly, nebo zpět na obránce, který se mezi tím uvolnil.
- Stejnou součinnost provedou obránci i při nastřelení kotouče do jejich obranné třetiny. Obránce, který nehraje kotouč, bruslí ve třetině pozadu tak, aby viděl na celé hřiště a mohl druhého obránce zajistit (např. odstavením hráče). Obránce, který jede pro kotouč, vždy bruslí ve směru nastřeleného kotouče a rozehrává
- Pokud ve třetině nejsou napadající protihráči, může obránce vybruslit ze třetiny a rozehrát ve středním pásmu. Druhý obránce bez kotouče se drží zpět a stále zajišťuje.
- Obraná činnost ve třetině před brankou spočívá v pokrytí útočících hráčů. Obránce má svůj obraný sektor a hráče v něm. NIKDY při této činnosti nejde za bránu. Obráncům vždy jako první pomáhá útočník s obranými úkoly(viz.kapitola útočníci). Obránce je co nejtěsněji k protihráči, kterého brání!
- Útočné úkoly obránců: je li hra v útočné třetině, obránci nezůstávají pozadu a jedou současně s hrou. Je li hra např. v pravém rohu, pravý obránce je cca 1m v pásmu u hrazení a vrací kotouč do rohu nebo rozehraje na volného hráče tak, aby kotouč neopustil třetinu. Pokud má dobrou pozici sám střílí na bránu. Cca ve prostřed na modré čáře je levý obránce a zajišťuje, dává pozor aby za ně nezajel volný protihráč.
Činnost obránců při vhazování
a) v obraném pásmu - jeden stojí za centrem blíže k brance, druhý u bližší tyče brány. Jde li kotouč do zadu na prvního obránce, ten zachytí kotouč a rozehraje za bránou na druhého obránce, který odstoupí za branku pro kotouč a rozehraje na najíždějícího hráče (centr nebo křídlo ).
b) ve středním pásmu např. ve střed. kruhu - jeden obránce stojí odstoupený přímo za centrem, druhý stojí odstoupený vlevo nebo vpravo (záleží na dohodě obránců). V případě že jde kotouč na obránce, ten rozehrává na volného hráče.
c) v případě že vhazování prohrajeme a kotouč jde k protihráčům, činnost je následující: všichni hráči si okamžitě obsadí či zablokují své protihráče!
Hlavní zásady individuální činnosti obránce:
1) nebrání brankáři ve výhledu
2) nevkládá hůl do střely na vlastní bránu (mohl by změnit směr mimo dosah brankáře)
3) neodpaluje kotouč zpět do chumlu hráčů odkud kotouč vyjel
4) nepřihrává při napadání soupeřem ze za brány mezi kruhy ani napříč obraným pásmem
5) nenahrává naslepo za sebe (je lepší zašlápnout kotouč a přerušit hru, než namazat).
6) co nejrychleji přihraji volnému spoluhráči
7) při útočení nezůstává po zadu, jede s hrou a snaží se udržet útočné pásmo
8) včas přistupuje k protihráči a brání mu zpracovat nahrávku
9) brání brankáře proti napadení a dorážení - odstavuje protihráče od branky tělem
Formát pro tisk